SDA-Opava

Úterý

Vyrazili jsme do Krumlova konečně i lodí. Tedy až po sbalení a převozu aut. To byla asi nejvíce očekávaná trasa, na kterou se každý těšil. A je pravdou, že Krumlov z vody je úžasný. Nikdo vám nešlape na nohy. Nikdo do vás nevráží. A navíc se nám uvolnilo místo v lodi. Vojta totiž emigroval do raftu. Kemp, kde jsme se ubytovali, byl jakýsi salámistický, nebo co. Nikdo nic nehlídal, nikdo nic nechtěl, hlavně že bylo disko a chlast tekl proudem. Nakonec se ukázalo, že tady byla schovaná moje největší smůla. Když jsem šel ze záchodu, tak mi vypadl z kapsy telefon. No rozsekal se na tom štěrku no. A když jsme u toho sekání, tak k vánocům jsem od Ježíška dostal úžasnou sekerku. Škudlil jsem si ji, abych první zásek měl já, nikomu ji nepůjčoval, však to jistě znáte. Od vánoc nebyla příležitost, ani v Podhradí, kde jsem ji nestihnul použít, neb Mojmír tam tehdy připravil oheň rychleji. No nebudu to napínat. Seknul jsem si. Seknul jsem si do sebe. Kurva proč ta sekera musí bejt tak vostrá. No nic, prostředníček mi Zdenka zavázala a já to přežil. Ale obojí se stalo až ráno před vyplutím, tak abych nepředbíhal. Večeři jsme zmákli v sídlištní restauraci, kam jsme si vyjeli pod mým velením, abychom zjistili, že turisti chodí asi i na sídliště, dle cenové hladiny. No zlatej Viet Chong.