SDA-Opava

Středa

Ráno jsme vypluli z Krumlova za krásného sluníčka. V průběhu dne se to trošku kazilo, ale jinak to byla hodně krásná trasa do Zlaté koruny. Teda trošku, ono to nebylo zase tak trošku, ale celkem bych řekl, že chcalo. Meteoradar se projevil jako dokonalý rádce. Stáli jsme v dešti asi hodinu pod jedním stromem, kde při pohledu na Meteoradar to hlásilo, že za 20 minut jsme z toho venku. No při pohledu na Meteoradar za 30 minut tam bylo, že cca za 20 minut jsme z toho venku a tak pořád dokola. Tak jsem to nevydržel a od velkoadmirála Víti jsem vysomroval i cigaretu s dovětkem, že od teď je povoleno kouřit i v lodi. No a kemp, kam jsme konečně celí mokří dopluli? Ten byl zase v rytmu diska. Hlučel až do rána a nějaká ožralá čůza u toho ječela, jako by ji na nože brali. Kdyby ji aspoň na něco brali, ale podle všeho byla jen ožralá a hlučná. Ráno jsem od Zdenky zjistil, že to byla stejná čůza jako již v Rožumberku, tak se nám letos nelepí smůla na paty, ale zasraná čůza. Pozitivum? Měli suprový ovocný knedlíky. Na plastovým tácku s plastovýma příborama.