Šumava 2015

Datum konání: 22. červenec 2015 | Zobrazení: 2952

Převážná část-13 dospělých a malý Marťajs jsme vyrazili Pendolínem. Na přejezd ve Studénce vjel polský kamion. Srážce se nedalo zabránit, i když strojvedoucí hned aktivoval rychlobrzdu. Náraz to byl šílený, projeli jsme ohnivou koulí, okna postříkala nafta a pak se zastavili.
Vždycky plánuji místenky v 1. nebo 7. voze. Jeden z nich je Tichý oddíl, v něm jsme jednou jeli a řekli si, že už víckrát ne.
Díky tomu, že Jaruška Hillová chtěla brát kolo, jsem zvolil vůz č. 4, poněvadž jediný on v celé soupravě bere tři kola. Tak se místenky koupily do tohoto vozu. Nakonec Jaruška kolo nebrala, ale místenky zůstaly. Venku jsem se stevardky, jenž roznášela pití, zeptal, který je tichý oddíl. Byl to poslední vůz. Bylo to šílené!!! Nebýt Jarušky, tak jsme určitě v tom prvním voze. Dál nemá cenu domýšlet... Ale možná nám Jaruška nevědomky zachránila i život. A to mně ještě stevardka řekla, že už s pitím do1.vozu směřovala...
Naše nová kamarádka Hanka (magistra v lékárně) neváhala a hned po vystoupení spěchala do 1. vozu, kde pomáhala zraněným do příchodu lékařů. Určitě to udělala bez rozmýšlení, nehledě na rizika, která v tomto voze ještě mohla být. Bylo to pohotové, obdivuhodné, šlechetné, nevím, jak to popsat, ale ona tato slova odmítala, a až později zkoumala, kde všude se narazila.
Do Železné Rudy jsme dorazili s tříhodinovým zpožděním, ale DORAZILI!!!

Od čtvrtka jsme vyráželi do krásné šumavské přírody. Túry směřovaly na Velký Javor, Modravu, Březník, Kvildu Turnerovu chatu, Pancíř, Jezero Laka, Poledník, ale i zatím nezdolaný Luzný.
Cestou z Poledníku Bakouš chvíli sledoval na svém pádle něco jiného než mapy.cz a jeho skupina neodbočila na zelenou a šmarovala na Modravu, což je opačným směrem. Z Modravy to zpět zvládli busem a našlapali mnohem více než my ostatní a ještě viděli krásné údolí. Tome-jsi jednička :-)!

Mně se stala příhoda, která na jedničku ovšem není :-(. Večer ležím a přemítám, zda mám na Luzný vše sbaleno. Tyčky! Hledám pod postelí, za postelí, v koutě, kam jsem dal tyčky od Hanky-nic. Přemítám a neuvědomuji si, kde jsem je nechal. Letím dolů, možná budou ve vstupní hale-nic. To už se vzbudil Karel s Hankou a přemítali také. Mohli se snažit, jak chtěli, najednou mně docvaklo, že jsem je na Šumavu vůbec nebral :-):-):-)! Dcera by řekla. „Skleroza.“ Já to ovšem přičítám tomu středečnímu nárazu ve vlaku. Ovšem kompenzaci po ČD žádat nebudu, jsem rád, že žiju. Ale věřte-nevěřte, z jedněch úst toto slovo na Husitovi padlo.

Byly to pohodové dny v přírodě, a že je kouzelná, zjistíte z fotek.

Dan.

Fotky zaslali: Dan Machalec, Karel Buczek, Víťa Kropka, Radim Grassl, Zdeněk Nikel a Láďa Skopal