248. Velký Javorník
Seznam článků
Účast byla nezvykle vysoká. Podezřívám Dana, že slíbil každému účastníkovi výšlapu nějakou odměnu a když zjistil kolik nás je, tak se raději ani neukázal. Později jsme zjistili, že si klidně hověl v práci. A ještě k účasti – na prezenční fotografii ještě nejsou všichni. Někdo stojí za fotoaparátem, další v řadě u bufetu a někteří se snad bojí, že budou spatřeni v naší společnosti. Další se teprve cestou přidají. Přesně podle plánu jsme se z Veřovic vydali po žluté na Padolí. No přesně podle plánu – v instrukcích bylo uvedeno, že vyrazíme hned po příjezdu vlaku. Jsou však tací, kteří si nemohou odpustit cigaretku a kafíno (některé se mi podařilo zdokumentovat). U rozcestníku Padolí se Petrovi podařilo všechny (?) odradit od zkratky po modré a tak jsme pokračovali po žluté až Pod Kamenárku. Odtud po červené na krátkou zastávku U Pramene Jičínky. Nebylo mnoho těch, kterým to nedalo a museli odbočiti k prameni Jičínky a čisté vody se napíti. Pak už jen následoval rozcestník Malý Javorník – rozcestí a červená končí na Velkém Javorníku. Měli jsme možnost sledovat účastníky 31. ročníku Běhu na Velký Javorník. Bohužel odměnou pro nás nebyl dokonalý výhled z rozhledny a to "diky" ne zrovna dobré viditelnosti. Rozhledna pěkná, dřevěná, devítipatrová, postavená ve stylu valašské architektury. Patří se uvést výšku – 26 metrů a také to, co bychom vidět mohli – vedle vrcholků Beskyd, také Jeseníky a Malou Fatru. Na cestu do Frenštátu na vlak jsme se vydali po zelené, ale nejprve bylo nutno doplnit energii a tekutiny na chatě na Velkém Javorníku. Počasí nám přálo přiměřeně. Z rána sluníčko, po poledni i deštíček. To nám rozhodně zážitek z pěkně stráveného dne nezkazilo.
Vladimír, d.č.
Fotky zaslali: Víťa Kropka, Láďa Skopal a Malý Radim
VÍŤA
LÁĎA
RADIM