SDA-Opava

Spolek Dobrovolných již Abstinentů

Přihlásit se Registrovat

Přihlásit se ke svému účtu

Uživatelské jméno *
Heslo *
Zapamatuj si mě

Vytvořit účet

Pole označená (*) jsou povinná.
Jméno a příjmení *
Uživatelské jméno *
Heslo *
Ověření hesla *
Email *
Ověření Emailu *
Ověřovací kód *

Něco navíc

Roháče 2012

Seznam článků

rohace-2012-skupinove-foto Letošní pobyt v Roháčích lze hodnotit kladně. Zase jeden pohodový pobyt za námi. Sice nás bylo podstatně méně než loni, ale zase na druhou stranu bylo fajn, že jsme u jídla a večerní družné zábavy, kdy třeba došla dámská točená kofola, seděli v jedné místnosti. A tak ti, co odřekli z objektivních či nepochopitelných příčin, mohou jen litovat.

Počasí se zdaleka nepřiblížilo roku 2011, kdy jsme snad všichni udělali chybu a nevzali si opalovací krémy.

Hned ve čtvrtek nám štíty Roháčů za pomoci šíleného větru sdělily, že nahoru nepustí nikoho. Naše skupina vystoupila na Rákoň, takové nárazy větru, kdy bylo na místě prostě jít k zemi, jsem tu ještě nezažil a dá se říci, že příroda sama ukázala, kde bude bezpečno. Tak jsme šli na Lúčnou a před sestupem k horské chatě Primula si obdivně prohlíželi Osobitou.... Jsem moc rád, že u nás všech zvítězil zdravý rozum a nikdo se navzdory extrémnímu počasí nehnal vstříc zbytečnému nebezpečí. Toto považuji za vítězství. Vždy na prvním místě musí být respekt a pokora.

V pátek jsme se probudili do krásného dne. Vítr žádný, sluníčko a báječné výhledy. Podle fotek lze soudit, že tento den neměl chybu a všichni jsme si to plně užili.

Sobota už tak krásná nebyla, sluníčko se schovalo, v některých místech foukal vítr, ale i tak mnozí vystoupali na Baraniec a Ostrý Roháč.

Po večeři jsme popřáli nejmladšímu účastníkovi Vojtíšku Bakovi k jeho 4. narozeninám. Za ten den měl toho plné kecky, zprvu nereagoval, trajdání přírodou a jeho taťky oblíbené termálky Bešeňová, mu daly hodně zabrat, ovšem sladkosti, dárečky a zmrzlinový pohár tuto únavu rozptýlily Smile ! Je velká škoda, že u toho nebyl nejstarší účastník, který bez rozloučení v dopoledních hodinách odjel. Vždyť loučení je výraz toho, že se chceme zase vidět, a mám vyzkoušeno, že mávání rukama nad hlavou na dálku nemá tu váhu.

Ale i tak je dle mého názoru úžasné, že jsme na těchto těžkých horách šlapali v množině fajn lidí ve věku 4 až 70 let.

Byla pohoda, nevznikaly žádné třecí plochy jako loni, obsluha večer měla veliké rezervy a mezi úsměvné výroky bych zařadil: „Pohorky jsem nechal v autě, abych si je neumazal, plavky mám dvoje." „Hůlky si neberu, ještě je někde zapomenu!" O tom by mohl Pačísek hodně vyprávět. Bylo kouzelné sledovat nadšenost a zapálenost nových účastníků.

Ani se nedivím, sám si moc dobře vzpomínám na své první dojmy a čím dál více se mně tyto hory zarývají pod kůži.

Krásný okamžik byl, když Karel Buczek hned po prvním výšlapu předal Jiřce od Pačíska Fidorku a vyhlásil ji horalkou dne. Sáhla si na dno svých sil, ale na Zverovku došla!

Já se omlouvám každému, komu jsem naladil chuťové pohárky bramborákem. Chatka 104 byla na to plně vybavená. Ali měla s sebou veškeré ingredience, Velký Radim, Malý Radim a Něžný Víťa tvořili oheňpartyju a já tahal z domu pánev a měl vše zdokumentovat. Jenže ono to nejde. Je pěkně, tak jsme celý den venku a mnohdy nestíháme ani véču. Je škaredě, sedíme v chatě.

A to by byly letošní Roháče z mého pohledu. Určitě je mnoho dalších pohledů a poznatků. Budu moc rád, když se vyjádří další.

Dan

Přidat komentář




Anti-spam: je třeba splnit zadání
Real time web analytics, Heat map tracking

Návod na Bakoušův dortNávod na Marlenku

Přečíst návod